Působení legovacích prvků v nerezi

Popis působení legovacích prvků

- C / Cr / Ni / Mo / T / Cu / N / S

C Uhlík

je nejdůležitější a nejvlivnější legovací prvek v oceli. Se stoupajícím obsahem C se zvyšuje pevnost a kalitelnost. Avšak se s vyšším obsahem C snižuje tažnost při přetržení, kujnost, svařitelnost a řezná obrobitelnost.

Cr Chrom

je silný tvůrce karbidů a zvyšuje proto tvrdost a pevnost, při jen nepatrném snížení tažnosti. Při obsahu více než 12% Cr je ocel odolná vůči korozi.

Ni Nikl

zvyšuje pevnost při jen nízkých ztrátách houževnatosti a způsobuje navíc dobrou prokalitelnost. CrNi oceli jsou odolné vůči korozi a proti okujení a také žáropevné. Ni neovlivňuje negativně svařitelnost a zlepšuje zejména při nízkých teplotách houževnatost.

Mo Molybden

zvyšuje jako tvůrce karbidů pevnost v tahu. Také mez průtažnosti leží u molybden obsahujících ocelí o něco výše. Mo se příznivě projevuje na svařitelnosti. Prostřednictvím molybdenu se zvyšuje odpor vůči důlkové korozi a odol- nost vůči kyselinám.

T Titan

vede jako silný karbidy tvořící prvek k pásování uhlíku a je proto v austenitických ocelích používán ke stabilizaci vůči mezikrystalové korozi. Oceli jsou proto také po svařování i bez dodatečné tepelné úpravy odolné i při silných roz- měrech.

Cu Měď

zvyšuje pevnost při snížení tažných vlastností. Při nízkém obsahu zlepšuje odpor vůči korozi za atmosférických vlivů.

N Dusík

Obsah dusíku zvýhodňuje charakteristické hodnoty pevnosti při pokojové teplotě.

S Síra

zvyšuje mazací účinek při obrábění.